Řecko
17. 11. 2010
- Řecká jména zní pro nás velmi nezvykle. Řekům však byla stejně srozumitelná jako nám ta naše, česká, u kterých většinou dokážeme říci, z jakých slov jsou vytvořena (například Jaroslav - jaro a slavit, Hostívit - host a vítat a podobně). Král Filip Makedonský se vlastně jmenoval ,,milovník koní '' (řecky zní jeho jméno Filippos - filó znamená miluji a hippos kůň), jméno jeho syna Alexandra znamenalo ,,ochránce mužů'' (alexó je chráním, androi jsou muži). Nejslavnější řecký lékař Hippokrates se zase jmenovl ,,vládce koní " (krató znamená řecky vládnu).
- Řekové neměli příjmení. Přibírali si tedy ke svému jménu buď jméno města, odkud pocházeli (Thales z Milétu), nebo jméno otcovo (Aias, syn Telamonův). Samozřejmě že leckdy dostávali i různé přídomky a přezdívky podle nějaké výrazné vlastnosti (lstivý Odysseus, kterému také říkali ryšavý, rychlonohý Achilleus, slepý Homér).
- Mnohá řecká jména nosí lidé také u nás, i když často hodně počeštěná. Nejběžnější je Filip, Helena (řecky ,,zářivá"), Alexandr či Alexandra, Petra (,,skála"), Petr (,,kámen"), Veronika (,,nositelka vítězství"), Jiří (,,rolník"), Ondřej (,,statečný"), Štěpán (,,věnec"), Kateřina (,,čistá"), Irena (,,mír") aj.
- OTÁZKA
- Má některý z vašich spolužáků jméno řeckého původu?
- Chlapci od sedmi let nežili s rodiči, ale pod státním dozorem v polovojenských družinách, kde se učili skromnosti v jídle i odívání, cvičili se v běhu, skoku, zápase, házení oštěpem a diskem, učili se číst, psát, počítat a znát zákony. Od dvanácti let dostávali tak málo jídla, že si je museli opatřovat krádežemi, čímž se rozvíjela jejich bytrost a obratnost. Pokud byli přistiženi, byli přísně potrestáni. Kdo se chytit nedal, byl naopak pochválen. Od osmnácti let procházeli mladíci vojenským výcvikem a ve dvaceti letech byli jako vojáci zařazeni do patnáctičlenných družin, které společně spaly a jedly a ve válce tvořily samostatnou vojenskou jednotku. Vlastní rodinu si mohli Sparťané založit až ve třiceti letech, kdy se stávali plnoprávnými občany.
- Dívky zůstávali i po sedmém roce věku doma. Dostávalo se jim však tělesné průpravy, dokonce spolu s chlapci závodily. Ženy měly ve Spartě volnější postavení než v jiných řeckých městech. Procházely také vojenskou průpravou, aby za války, kdy jsou muži v poli, mohly bránit město.
- Narodilo-li se slabé dítě, bylo pohozeno před městskými hradbami.
- Řekové měli mnoho bohů. V paláci na hoře Olympu sídlili ti nejmocnější. Jejich vládcem byl Zeus, kterému podléhala země i nebe a Řekové mu říkali ,, hromovládný". Jeden z jeho bratrů, Poseidon, byl bohem moře a svým trojzubcem způsoboval vlnobití i zemětřesení. Druhý Diův bratr, Hádes, vládl podsvětní říši mrtvých, jejíž vchod hlídal trojhlavý pes Kerberos. Přes řeku Styx tady převážel duše zemřelých převozník Charon. Diovou chotí byla Héra, ochránkyně rodiny, a Hádovou Persefona, dcera bohyně plodnosti Demeter, Afrodita a její syn Eros byli bohy lásky, Ares spolu s Pallandou Athénou byli zase bohy války. Válečnice Palas Athéna byla ovšem také bohyní moudrosti. Kulhavý Hefaistos byl božským kovářem-umělcem a měl své dílny v nitrech sopek. Bohyně Leto dvě děti - dvojčata: Apollona, který střelami svého stříbrného luku zaháněl i přivolával nemoci a byl také bohem hudby a umění (doprovázelo ho devět Múz, z nichž každá měla na starosti jedno odvětví umění) a panenskou lovkyni Artemidu. Oblíbený byl také bůh slunce Helios, bůh vína Dionýsos neboli Bakchos a Hermes, božský posel s okřídlenými opánky, ochránce stád, obchodníků a zlodějů. Tito bohové byli nesmrtelní a věčně mladí. Měli však i lidské slabosti.
- Kromě bohů měli Řekové mnoho oblíbených hrdinů (héroů).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
